Zadluženost českých domácností roste, ale v porovnání se zeměmi eurozóny je stále na nízké úrovni. Největší podíl na celkovém dluhu mají tzv. „dobré" úvěry - tedy úvěry na bydlení.
Zadlužení domácností u bank a ostatních finančních institucí v ČR ke konci loňského roku činilo 1,117 bilionu korun, což představuje meziroční nárůst o 60,599 miliardy korun (+5,73%). Na každého obyvatele ČR tak připadal dluh ve výši 105 956 korun.
Meziroční nárůst zadluženosti je sice vyšší než růst inflace, ale ochota domácností se zadlužovat je nižší než v předkrizových letech. „Jak se bude letos vyvíjet poptávka po úvěrech, bude záviset nejen na vývoji české ekonomiky, ale i na situaci v eurozóně," říká Jan Kruntorád, předseda představenstva společnosti GEPARD FINANCE.
Strukturu dluhů českých domácností znázorňuje graf č. 1 pod článkem.
Z něho vyplývá, že přibližně 65% celkového zadlužení domácností připadá na „dobré" dluhy - tedy na úvěry na bydlení. Kolem 20% se na zadluženosti podílí úvěry na spotřebu. Přestože je celková míra zadlužení českých domácností, vyjádřená poměrem úvěrů k HDP, stále pod průměrem EU, je třeba si uvědomit, že vyšší zadluženost domácností v eurozóně je doprovázena větším bohatstvím těchto domácností.
V eurozóně je poměr úvěrů k HDP průměrně na úrovni 55%. Jak ukazuje graf č. 2, je Česka republika hluboko pod tímto průměrem společně například se Slovenskem, Itálií nebo též Řeckem.
A jak je to s platební morálkou českých domácností? „Míra úvěrové delikvence u hypoték, tedy míra nesplácení hypoték, se stabilně drží pod třemi procenty," říká Jan Kruntorád. Jde o úvěry, které jsou alespoň z 50 procent zajištěny zástavním právem k nemovitosti.
Graf č. 1 - Celkové zadlužení českých domácností (v mil. Kč)
Graf č. 2 - Zadluženost domácností (v % HDP)
