Nově oblíbená služba: Bezkontaktní Hypotéka – snadno z bezpečí vašeho domova... Vyzkoušejte ZDE

Sdílené bydlení: skvělý způsob přivýdělku, nebo nafouknutá bublina?

Technologický vývoj lidstva nabírá raketovou rychlost. Během jediné generace jsme přešli od pevné linky k mobilům, v posledních letech si zvykáme na chytré telefony. Ty už dávno neslouží jen k volání – jsou i prostředkem k levnějšímu odvozu či ubytování. Tzv. sdílená ekonomika zažívá v posledních letech boom. A její vlajkovou lodí je platforma Airbnb, která svým bohémským přístupem dráždí zastupitele mnoha světových metropolí.

Jak sdílené bydlení ovlivňuje ceny nemovitostí?

Ve své původní podobě bylo sdílené bydlení zamýšleno jako přivýdělek pro ty, kteří prostor svého domu či bytu nedokázali naplno využít. Občasné ubytování zahraničních hostů mělo být pro hostitele prostředkem k finančnímu přilepšení; turistům zase mělo umožnit nahlédnout „pod pokličku“ navštívené země.

Fenomén Airbnb na vzestupu

Během několika let se ale sdílené bydlení z drobného přivýdělku proměnilo v prosperující byznys. Ten je natolik lukrativní, že začal být jedním z důvodů pro investici do bytů a domů.

Krátkodobým ubytováním si majitelé nemovitostí vydělají za měsíc i několikanásobně více než při tradičním pronájmu. Pro zahraniční návštěvníky je sdílené bydlení přitom levnější než ubytování v hotelu.

Ceny nemovitostí stoupají

Hlad po nemovitostech tlačí v turisticky oblíbených lokalitách ceny bytů a domů nahoru – nevyhnutelným důsledkem jsou i stoupající nájmy. Výsledkem jsou vylidňující se centra měst. Pro příklad není třeba chodit daleko: v roce 2011 mělo na Praze 1 trvalý pobyt hlášeno 30 002 obyvatel. K 1. lednu 2017 jejich počet klesl na 24 441.

Oproti tomu vzrostla cena bydlení. Metr čtvereční se ve stejné lokalitě prodával v prosinci 2017 průměrně za 141 560 Kč.

Odvrácená tvář sdíleného bydlení

Služba Airbnb je trnem v oku mnoha lidí. Místní obyvatelé si stěžují na hlučné cizince, hoteliérům zase vadí, že majitelé nemovitostí nemusí splňovat řadu předpisů, které se s krátkodobým ubytováním pojí. A radnice dotčených měst musí vedle unikajícího zisku z rekreačního poplatku (jen v Praze jde asi o 100 milionů Kč ročně) řešit i odliv obyvatelstva.

V zahraničí sdílené bydlení řeší různými způsoby. Zastupitelé Berlína jej zakázali, ve Francii je celoplošně omezena doba, po kterou smí majitelé nemovitostí svůj dům či byt krátkodobě pronajmout. Podobné kroky zvažují i některá tuzemská města – na konkrétní kroky se ovšem stále čeká.

Souhlasíte s článkem? Sdílejte jej a pošlete známým, diskutujte!

Sdílejte článek