Vlastnické bydlení? Opravdu ho my Češi tak milujeme?

Všimnul jsem si již dávno, že při debatách na téma vlastnické versus nájemní bydlení panuje jakési přesvědčení, že Češi mají nějakou zvláštní posedlost bydlením ve vlastním. Osobně se domnívám, že je to naprostý nesmysl. Ovšem vyhradit se proti obecně akceptovanému tvrzení, to chce argumenty, že? Řeknu ty své. Máte-li jiný náhled, rád uslyším ty vaše.

Vlastnické bydlení? Opravdu ho my Češi tak milujeme?

 

K mému přesvědčení mě dovedly dvě věci: přirozená nedůvěra k obecně přijímaným tvrzením a statistické údaje Eurostatu (statistický úřad Evropské unie).

 

Eurostat

 

V údajích Eurostatu lze dohledat některé zajímavé statistické kategorie, týkající se této problematiky:

 

- podíl obyvatel žijících ve vlastním bydlení

- podíl obyvatel žijících ve vlastním bydlení financovaném hypotečním úvěrem

- podíl obyvatel žijících ve vlastním bydlení bez hypotečního úvěru

- podíl obyvatel žijících v nájmu

- podíl obyvatel žijících v nájmu s tržním nájmeným

- podíl obyvatel žijících v nájmu s regulovaným nebo nulovým nájemným

 

Nalézám v nich některe zajímavé postřehy. Pojďme se na ně podívat.

 

Podíl obyvatel žijících ve vlastním bydlení

 

Následující graf ukazuje podíl vlastnického bydlení v jednotlivých zemích sledovaných Eurostatem. Z grafu jasně vyplývá jedna věc: podíl vlastnického bydlení je výrazně vyšší v zemích bývalého tzv. východního bloku, tedy i v České republice.

Ale na druhou stranu, jasně je vidět, že v kontextu těchto zemí patříme mezi ty, které vlastnické bydlení preferují nejméně. Jediná země, kde je podíl vlastnického bydlení ještě menší, je Slovinsko.

A v kontextu všech uvedených zemí se pohybujeme kolem středu. Rozhodně nejsme na pozici, která by zakládala důvod k domněnce, že vlastnické bydlení je alfou a omegou našich životů.

 

 

Přesto. Proč tedy většina "západních" zemí má podíl vlastnického bydlení menší, než my? Patříme snad opravdu mezi národy, které z důvodů historické zkušenosti více tíhnou k přesvědčení "můj dům, můj hrad"? Myslím, že ne.

Nesmíme zapomínat, že v posledních desetiletích bylo v ČR zprivatizováno velké množství bytů za velice dostupných podmínek. Spousta lidí si tak zajistila bydlení v lokalitách, kde by za tržních podmínek bydlení jednoduše nezískali.

 

Podíl obyvatel žijících ve vlastním bydlení financovaném hypotečním úvěrem

 

Ze statistik lze vyčíst ještě jeden zajímavý údaj a to je podíl vlastního bydlení, které je financováno hypotečním úvěrem. Člověk by čekal, že národ, který tak strašně tíhne k vlastnickému bydlení se bude zadlužovat ze všech sil, aby si vlastní bydlení zajistil.

Není tomu tak. Česká republika resp. státy bývalého východního bloku mají statisticky velmi významně menší podíl vlastnického bydlení financovaný hypotékou.

 

 

Výše uvedené údaje bych sumarizoval takto:

 

- v bývalém východním bloku je vyšší podíl vlastnického bydlení, ale mnohem méně často je toto bydlení financováno hypotékou

- v bývalém západním bloku je vlastnického bydlení méně ale značně vyšší jeho část je financována hypotékou

 

Proč (ne)bydlet ve vlastním?

 

Otočme otázku vlastnického bydlení. Proč nebydlet ve vlastním? Jaké důvody by někoho vedly k tomu, preferovat nájemní bydlení? Platit peníze pouze za to, že někde bydlím. Často se mluví o pracovní mobilitě, o nezávíslosti.

Začátkem typického životního cyklu je zahájení kariéry. Hledání místa k životu a práci. Mobilita je nutná nebo prospěšná. Kupovat hned po odletu z rodinného hnízda byt je nesmysl.

Ale potom přijde rodina. Narodí se děti. Chodí do školy. Vyrůstají.
Co je v tu chvíli hodnotou? Mobilita? Minimum závazků k danému místu?
Nebo stabilita? Bezpečí? Ochrana rodiny před vnějším světem? Místo nezávislé na vůli jiných?

Pokud by se dal hezký byt v pěkné lokalitě dal koupit za roční plat, nebydleli bychom snad všichni vlastnicky?

Jenže tak levně koupit nejde. Byty jsou dražší a dražší. A stále méně a méně lidí na ně dosáhne. Spoustě z nich už ani hypotéky k vlastnímu bydlení nepomohou. Co jim zbývá? Nájem. Bydlet v bytě někoho jiného a platit mu za to.
 
Podle mého názoru podíl vlastnického bydlení ovlivňuje to, že v zemích bývalého „západního“ bloku je vlastní bydlení tak drahé, že si ho prostě lidé nemohou dovolit. Oni by rádi bydleli ve vlastním. Ale nemají na to. A tak bydlí v nájemním a říkají, jak mají díky tomu skvělou pracovní mobilitu a nejsou sešňěrováni vlastnictvím nemovitosti.

Pokud si tedy mohu zajistit vlastnické bydlení, tak bych to udělal. Prodat se dá vždy. Kdybychom s mou paní nekoupili byt podle našich představ před 14 lety, dnes bychom si stejný ve stejné lokalitě mohli dovolit jen velmi těžko.

 


 

Informace uvedené v článku lze volně využít.

Pokud data či citaci využijete, prosím o uvedení zdroje "GEPARD FINANCE" resp. "David Eim, místopředseda představenstva GEPARD FINANCE"

V případě potřeby upřesnění nějakých informací, poskytnutí podkladových dat pro využití v médiích apod. se lze obrátit na autora článku.

 


 

foto David Eim Autor článku: 
 David Eim
 místopředseda představenstva
 GEPARD FINANCE a.s.

 

Sdílejte článek

Podobné články z blogu

Hypotéka v potížích

Vysoké sazby hypotečních úvěrů, rostoucí ceny energií, potravin a vlastně rostoucí ceny prakticky všeho... to vše jsou témata, s nimiž se klienti aktuálně potýkají. Růst úrokových sazeb hypotéky a dalších nákladů nejsou nepříjemné jen proto, že...

S vlastním bydlením stát (už zase) nepomůže

Jak sdělil Státní fond podpory investic, program Vlastní bydlení (dříve Program pro mladé) v letošním roce již neobnoví příjem žádostí. Pozastavení příjmu žádostí v dubnu 2022 se tedy protahuje na neurčito, nejméně však po dobu zbytku roku 2022. Oč...

Česká národní banka zpřísňuje regulaci hypotečních úvěrů

Česká národní banka rozhodla na svém zasedání dne 25. 11. 2021 o zpřísnění poměrových ukazatelů LTV, DTI a DSTI, které se používají jako limit pro stanovení maximální dostupné výše hypotečního úvěru. Jaký to má význam? Co to znamená? Jaké to bude mít...